Knihy. Jejich vůně mě dodnes přitahuje jako magnet a vášeň pro psaná slova mě neopustila ani na okamžik. Stála mi po boku věrně jako voják v dobách veselých i smutných. Je to krásná vlastnost knih, že bývají tam, kde po nich můžeme snadno sáhnout. Hledáme zábavu, rozptýlení, někdy pomoc a možná i zapomnění, když je nám zle. Pátráme po vzorech, radách i řešení různých situací, aniž si to vůbec uvědomujeme. Unikáme z reality všedních dní prostřednictvím osudů fiktivních hrdinů, zhlížíme se v nich, jsou pro nás ikonou, varováním i poučením. Je toho mnoho, co nám knihy přinášejí.

Staly se mojí součástí. Čekají, až je povolám. Nezklamou, nezradí. Mají vždycky čas. Snažím se jim ho vracet a začala jsem je psát.

Kdykoli beru do ruky knihu, očekávám příběh nabitý událostmi a emocemi. Útěk z reality. Když příběh jen tak líně plyne a nic moc se nestane, začínám se nudit. Vnímám silné myšlenky, ale nic mě nenutí nedočkavě obracet stránku za stránkou. Protahovat noci. Chybí mi vášeň, motor života.

Při tvoření hrdinů svých románů jsem na sebe přísná. Je úplně fuk, jestli jsou klaďasové nebo záporáci. Nikdy nejsou jednoznační. Nikdo z nás není veskrze zlý či naopak průzračně dobrý. Svým postavám musím rozumět a chápat je. Rýpu se v jejich povahách, charakterech, pocitech a pohnutkách, abych dokonale poznala, proč dělají to a ono. Hledám spouštěč situací, které jsem jim vymyslela nebo si je našli sami. Zkoumám kontext a dopřávám jim volnost. Nesoudím je, to ponechávám úsudku čtenáře. Možná je potkáváte každé ráno při cestě pro čerstvé rohlíky. Nechte jejich příběhy vstoupit do svých životů, seznamte se s nimi...